středa 30. dubna 2014

Chvilka relaxu

Mám dneska takovou lenivou, snivou náladu. Míváte ji taky někdy? Já myslím, že každý tuhle náladu zná. Nic nedělat, ležet, relaxovat, nikam nemuset. Krása. Jen já mám tak trošku problém :). Tohle vůbec neumím. Neumím nic nedělat. Neumím odpočívat. Neumím relaxovat. Prostě neumím najet do režimu "off". A všem, kteří tohle umí, závidím.

Pro mě je relaxem háčkování. Ale taky ne vždy. Když mi hoří termíny, rozhodně to za relax nepovažuji. Ale u čeho si vždycky odpočinu je čistota a krása. Víte jak to myslím? Moc ráda se kochám fotkami "útulných" domů. Balzám na duši. Nádhera. Miluji bílou barvu. Je tak čistá. Miluji pořádek. Je tak svěží. Miluji harmonii. Je tak uklidňující. Miluji prostě tento styl života. Ale v našich končinách a dnešní uhoněné době je to skoro nereálné. A ještě víc je to nereálné pro matku dvou malých dětí :D. Přiznám se, že nábytek v celém bytě máme bílý. Ale tím to tak končí. Bílé polštářky jsem už vzdala, protože bílými vydrží vždycky jen ... no prostě chviličku. 

A proto vám dneska přináším pár fotek, na kterých je ráj. Takhle já si představuji ráj. A přesně tam bych se někdy chtěla dostat. Třeba jen na hodinu. A nebo mít jeden pokoj v domě, kde bych mohla jen já a bylo by to tam takto krásné. Ale k tomu bych potřebovala klíč :). Samozřejmě, kdyby to bylo reálné, chtěla bych, aby přesně takhle vypadal jednou můj dům. Ale sny jsou od toho, aby se snily. 

Přeji vám krásné pokoukání. Chvilku relaxu u "čisté krásy".

Barča

Fotkama se kochám na FB stránce ZDE















úterý 29. dubna 2014

Letní čepička

Dneska vám přináším návod na letní háčkovanou čepičku. Čepička je vzdušná, lehounká a docela rychle se háčkuje. Myslím, že na léto pro holčičky bude úplně dokonalá. Dá se dozdobit kytičkou nebo jinou aplikací, to už bude záležet na vaší fantazii.

Já dělala čepičku v černé barvě, protože zadání znělo: "vzdušná čepička na metalové koncerty". Uff, snad přání splním ku spokojenosti zákaznice. Vkládám vám i mnou kreslený návod, není sice dokonalý, ale myslím, že vám určitě při háčkování pomůže. 

A ještě bych chtěla poprosit, abyste nevkládaly fotky na jiné weby. Pokud, tak prosím odkaz na blog. Děkuji za pochopení.

Háčkovala jsem z příze Catty háčkem číslo 3.

Jak na čepičku:

  • uháčkujeme si 6 řo a po spojíme do kroužku
  • 2 řo a následně 16 ds, spojíme po
  • 2 řo + 1řo a ds hned do prvního oka z předchozí řady, poté uděláme 1 řo a ds do ds z předchozí řady, do dalšího ds z předchozí řady uháčkujeme ds + řo + ds - v této řadě se střídá ds a vzorek (ds + řo +ds) - viz nákres
  • dále háčkujeme dle schématu -  těžko se to popisuje a myslím, že byste byly spíše zmatené
  • až máme požadovanou velikost placky, přestáváme přidávat (já háčkovala čepičku na obvod 56 cm a přidávala jsem do sedmé řady
  • dále děláme po celém obvodu vzorek ds, řo, ds, řo ... až do požadované délky
  • čepičku jsem zakončila jednou řadou ks
řo ... řetízkové oko
ds ... dlouhý sloupek
ks ... krátký sloupek
po ... pevné oko

Pokud by vám bylo v návodu cokoliv nejasné, klidně mi napište, budu ráda i když mi napíšete, zda se vám čepička povedla, popřípadě pošlete fotku. Přeji vám krásné tvoření a pěkný den 

Barča












pondělí 28. dubna 2014

Rozkvetlá Olomouc

Přeji vám všem krásné pondělí. O víkendu jsem si dala od psaní malinkou pauzu. Užívali jsme si s dětmi sluníčka a volna a děti si užívaly babičku a dědečka. 

Kromě jiného jsme také v rámci našeho nabitého programu zavítali na Floru. Flora Olomouc je mezinárodní zahradnická výstava, která se v Olomouci pořádá třikrát ročně. Na jaře, na konci léta a třetí se koná na podzim. Historie květinových výstav sahá až do roku 1958.

A protože kytičky jsou mojí vášní, nemohla jsem si tuhle příležitost nechat ujít. Shodou okolností jsem s sebou měla i foťák, tak jsem nacvakala pár obrázků, které vám pod článek vložím. V hlavním pavilonu Flory jsou vždy květiny krásně naaranžované, upravené a sladěné. Je to pastva pro oči a vždycky je mi strašně líto, že tohle všechno trvá pouze pár dní a poté se květiny vyhodí. Nebo kdo ví, co se s nimi stane.

Vy, které máte rády kytky a rády zahradničíte, tak vám doporučuji výstavu někdy navštívit. Určitě nebudete zklamané. Krásný den vám přeje Barča






















pátek 25. dubna 2014

Háčkovaný ptáček

Na tohoto ptáčka jsem narazila někde na internetu 
a moc se mi líbil. 
Líbil se mi tak moc, 
že jsem musela vzít háček a zkoušet  a zkoušet. 
Nakonec se přece jen zadařilo. Sice vůbec nemám tušení k čemu ptáčka použiji, 
ale já něco vymyslím :) možná jej pověsím na větvičku ke kytičkám.

Vždycky jsem ptákům záviděla jejich volnost. To, že se mohou svobodně vznést a rozletět do krajů. 
Asi by mě to nebavilo celý život, ale někdy bych si přála, 
abych mohla lusknout prsty, narostla by mi křídla 
a já se lehce a svobodně vznášela v oblacích. 
Na nic nemyslet. Nevnímat nic jiného než vítr ve vlasech. 
Nadpozemské štěstí.

Zpátky na zem :)

Když už se mi podařilo ptáčka umotat, ráda bych vám na něj dala návod.
Doufám, že pro vás bude srozumitelný. 
Kreslit návody se teprve učím. Nikdy jsem to nedělala a taky je docela složitý v ruce udržet tu pravidelnost.
V původním návodu se začíná na 5 DS do kroužku (mně to přišlo dost málo, můj 
ptáček měl na zádech hrb, 
proto jsem návod předělala ku obrazu a spokojenosti své). 

K vytvoření ptáčka jsem použila bavlněnou přízi typu Camilla, Catty, Catania, Nela, ... 
... a háček 2,5.
Nejprve si uháčkujeme 5 ŘO, spojíme do kroužku a uháčkujeme 2 ŘO 
a dále háčkujeme dle schématu. 
Pozor, v druhé řadě jsem zaměnila DS z původního návodu za PDS.

Rada na závěr. U fialového ptáčka jsem začala 9 DS do kroužku, 
u hnědého 8 DS do kroužku - jak můžete vidět na fotkách,
fialový ptáček je více prohnutý - kterou variantu zvolíte, je zcela na vás.

DS ... dlouhý sloupek
ŘO ... řetízkové oko
PDS ... polodlouhý sloupek


Doufám, že se vám dílka povedou, háčku zdar a hodně štěstí při tvoření přeje 

Barča

Původní návod jsem našla ZDE



 









čtvrtek 24. dubna 2014

Návod na háčkovanou čepičku

Nějakou dobu jsem zvažovala, jestli má vůbec cenu tento článek psát. Nejprve jsem si říkala, že to bude super, pak ve mně zase hlodal červík, že takových návodů na čepičky je všude mraky. Ale nakonec jsem se rozhodla, že návod napíšu a vložím. Třeba ho alespoň jedna z vás vyzkouší :).

Ono se dost těžko radí, jak co háčkovat, protože jak já říkám, každá máme takový svůj určitý rukopis a co vyhovuje jedné, nemusí sedět druhé. Je pravda, že už jsem pár kamarádek naučila háčkovat a háčkují čepičky podle tohoto návodu a myslím, že všem vyhovuje. Nikomu jej nenutím, pokud vyzkoušíte, budu ráda :).

Tady je tedy návod:


  1. uháčkuji si 6 ŘO, PO spojím do kroužku
  2. 2 ŘO - jako náhrada za DS, do vzniklého kroužku uháčkujeme ještě 17 DS
  3. 2ŘO, a všechny DS zdvojíme (já píchám i do posledního očka, tzn. že máme 35 DS)
  4. 2 ŘO, háčkujeme 112, 112, 112
  5. 2 ŘO, v této řadě háčkujeme 1112, 1112, 1112
  6. 2 ŘO a háčkujeme 11112, 11112, 11112
Takto pokračujeme až do požadované velikosti placky. Někdo vypočítává průměr placky jako obvod hlavičky děleno 3,14, já se tímto neřídím. Já už dělám čepičky od oka. Takže pokud opravdu začínáte, měřte podle vzorečku.

Až máme požadovaný průměr, už nepřidáváme a jedeme po celém obvodu 11111111. POZOR!!! Já ve chvíli když už nepřidávám nepíchám do posledního očka - čepička by vám v místě švu šla do špičky. Doháčkujeme do požadované délky. 

Čepičku zakončuji třemi řadami krátkých sloupků, aby byl lem pevnější. 

Ještě jedna rada na závěr. Pokud moc utahujete a čepička se vám bude kroutit, doporučuji buď ubrat počet DS na začátku (třeba 15) nebo v první řadě nepřidávat 22222, ale 121212. Tohle se dost těžko radí. Na tohle není správná rovnice. Prostě musíte vyzkoušet, co vám a vašemu "rukopisu" nejlépe vyhovuje. A víte, co říkám holkám, které začínají háčkovat a zlobí se, že zase musí párat??? Že právě tím páráním se učí háčkovat. Někdo nepáře. Já jsem příliš velký detailista na to, abych někde nechávala chyby, o kterých vím. Nemohla bych spát, kdybych věděla, že jedno očko tam je navíc nebo naopak chybí :). Za těch pár let jsem se napárala celkem dost. Ale myslím si, že to je právě to, co mě posouvá dál.

Takže kdo budete zkoušet, hodně štěstí a ať se dílko podaří

Barča







Ananasové řezy

Dneska jsem se rozhodla, že vám vložím recept na naše nejoblíbenější řezy. Nebo buchtu? To nechám na vás, jak to nazvete. Já mám ve svém recept-bločku napsáno "ananasové řezy". 

Určitě každá z vás, která peče, má svůj nejoblíbenější recept. U nás je tím receptem právě tento. A to nejen z pohledu mého, ale z pohledu celé mé rodiny. Když upeču ananasové řezy, jen se po nich zapráší. Minule jsem je chtěla vyfotit a ani jsem to nestihla, takže musím vložit fotku z dřívějška :).

K tomuto receptu jsem se dostala zcela náhodou. Moje babička u své kamarádky tyto řezy kdysi ochutnala a vyžádala si recept (ač sama vůbec nepeče). No a poté chtěla po mně, abych je upekla. Recept jsem si opsala a uschovala na "horší časy". Dneska jsem za to ráda, protože jak už jsem psala, je to náš nejoblíbenější "desert". Někdo mi dokonce říkal, že místo ananasu lze použít jakýkoliv kompot. Já osobně jsem jiný nezkoušela.

Na korpus budeme potřebovat:

1 hrnek pol. mouky
1/2 hrnku hl. mouky
1 hrnek kr. cukru
1 hrnek mletých ořechů ( já místo ořechů dávám namleté piškoty)
2 celá vejce
2 lžičky sody
1 ananasový kompot i se šťávou

V míse si smícháme prosátou mouku, cukr, ořechy (nebo piškoty), vajíčka a sodu, vše smícháme a nakonec přilijeme rozmixovaný ananasový kompot i se šťávou. Dobře rozmícháme a nalijeme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme na 180°C dozlatova. Po vychladnutí potřeme krémem.


Krém:
1 pomazánkové máslo
1 smetana ke šlehání
1/2 vanilkového cukru
1/2 hrnku moučkového cukru

Já všechny tyto ingredience dám do mísy a vyšlehám do tuha. Poté natřu na vychladlý korpus a posypu hoblinkami čokolády. Doufám, že vám budou řezy chutnat stejně jako nám a přeji dobrou chuť 

Barča


středa 23. dubna 2014

Domácí houskový knedlík

Před více než čtyřmi lety jsem si od Ježíška přála domácí pekárnu. Původně jsem měla hlavu plnou ideálů, že si budu každé ráno péct čerstvý chlebík ke snídani. S čerstvým máslem a horkým čajem. Ideály přešly. "Skutek utek" a co dál? Chleba pečený v pekárně mě extra nenadchnul. Ano, chuťově je moc dobrý, ale chybí mu kůrka.  A tak pekárna stála, prášilo se na ni, občas jsem upekla mazanec...

Pak jsem ale jednou objevila, že domácí pekárna nemusí sloužit pouze k tomu, aby pekla. A že nemá pouze program číslo jedna. A zjistila jsem její obrovskou přednost. A tou je, že umí bravurně míchat kynutá těsta. Z těch jsem měla vždycky respekt a byla jsem na ně příliš líná. Dneska pro vás mám recept, který v pekárně používám asi nejčastěji ze všech. Recept na domácí kynutý houskový knedlík. Od té doby, co jsem jej poprvé zkusila, jsem knedlík v obchodě už nekoupila. Pro domácí knedlík mám slabost :) určitě jej vyzkoušejte, bude vám chutnat.

Budeme potřebovat:
250 ml mléka
1 vejce
500 g hrubé mouky
1 lžička cukru
1 lžička soli
1/4 kostky čerstvého droždí
3 hrsti kostek z rohlíků

Těsto během prvního míchání kontrolujeme, v případě potřeby přisypeme mouku nebo přilijeme mléko. Po vykynutí těsto vyndáme, rozdělíme na tři díly a uděláme z těsta válečky. Nebuďte překvapení, že je knedlík malý. Nebojte, on nakyne. A teď už jej jen uvařit. Já vařím knedlíky v páře, protože mám doma také super věcičku a tou je parní hrnec. Olejem si potřu dno nádoby, popřípadě celý knedlík, a nechám dalších 20 minut kynout. Poté zapnu hrnec na 20 minut. Až se knedlíky uvaří, propíchnu je na několika místech špejlí a nechám vychladnout. Pokud budete vařit knedlíky ve vodě v hrnci, tak knedlíky nechte 20 minut nakynout a poté vložte do vody a vařte 10 minut z každé strany. Po vyjmutí z vody opět propíchat a nechat vychladnout.

Netušíte, jak pro mě bylo náročné vyfotit něco tak obyčejného jako je knedlík. Snad se mi to povedlo :) a fotka vás inspiruje jej vyzkoušet. Přeji krásný den a dobrou chuť Barča

Inspiraci a recept jsem opět získala na Dama.cz





pondělí 21. dubna 2014

Jarní móda pro mladé pány

Není to tak dávno, co jsem přidávala článek zaměřený na jarní čepičky pro malé princezny. Je sice pravdou, že větší část čepiček zdobí kytičky, srdíčka, flitry, motýlci a podobně, ale je také spousta čepiček, na nichž dominují auta, vláčky a pohádkoví hrdinové. Ano, je řeč o čepičkách pro chlapečky.

Myslím, že už jsem se tady někdy ze začátku zmínila, že impulzem pro to, abych vzala háček do ruky, byl můj syn. Až do jeho jednoho roku jsem byla přesvědčená, že na háčkované čepičky mají nárok pouze holčičky. Ale není to pravda. Můj syn je takový trošku malý manekýn a musí mít ke každé bundě čepičku a ke každé čepičce konkrétní šátek. Tatínek je z něj občas, jak se říká, "na prášky". Ale když i klukům ty háčkované čepičky tak sluší. Je sice pravdou, že není příliš mnoho vzorečků, které by se daly na klučičí čepice použít, ale pár se jich najde. Ale i obyčejná čepička se dá vylepšit hezkou aplikací. Dneska už jich je na netu tolik volně dostupných. A když někdo chce nějakou specifickou, tak si ji prostě namaluji na papír a snažím se dle svých možností ji uháčkovat.

Moc se mi líbí, když i chlapečci jsou pěkně sladění a mají čepičku uháčkovanou přímo k bundičce nebo k vestě. Jsou potom takoví upravení a to já mám moc ráda. 

Pro ukázku, že i kluci můžou být šik, vkládám pár ukázek klučičích čepiček :)přeji krásný den 

Barča











Láska jako trám ...

... dneska jsem se zamilovala :). Už pár dní mě držela myšlenka, že vezmu foťák a vyrazím na lov obrázků jarní přírody. Jen tak chodit a cvakat kytky, lístky, barvičky. Škoda, že věda není ještě tak daleko, aby šla  z fotky cítit i ta vůně.

Původně jsem chtěla dětičky nechat manželovi a vyrazit sama, abych měla na focení klid. Ale nakonec jsme si udělali všichni velmi příjemnou nedělní procházku do parku. Užili jsme si spoustu legrace, sledovali včeličky, poznávali kytičky, hledali všechno barevné, co bychom mohli zachytit do obrázku. Popravdě jsem si myslela, že už budu mít trošku smůlu, že jsem to vše krásné v rozpuku už prošvihla. Ale nakonec to nedopadlo nejhůř. Je sice pravda že většina tulipánů už odkvétá, jak si můžete na některých fotkách všimnout, ale i přesto jsou stále okrasou našeho parku.

Jaro je tak krásné. Tak úžasně pestré, barevné, voňavé a povzbuzující. Vše kvetoucí je mou velkou slabinou. Jak už je z mých dřívějších článků znát, miluji tulipány a pokud je to možné, mám je neustále doma ve váze a zdobí náš stůl. Od malinka miluji šeřík. Jeho barvu, tvar i vůni. Na chatě jsem si jej vždy nosila do vázy a dokonce jsme spolu s dědečkem jeden zasadili přímo u chaty. Měl přesně takovou barvu jakou má šeřík na fotce pod tímto článkem. Nejúžasnější vůni pro mně má tmavě fialový a bílý. Ty jsou bezkonkurenční. Až jednou budu velká a budu mít svůj dům, šeřík tam rozhodně nebude chybět. A další mou slabinou je elegantní a vznešená magnolie. Nevím proč. Ale tak nějak mě okouzlila svou dokonalostí a krásou.

Už několikrát mi tohle jaro syn říkal, že včeličky sbírají med. Nějak jsem mu stále nemohla vysvětlit, že nesbírají med, ale pyl, ze kterého se potom med tvoří. Nedokázal to v té své malé hlavičce pochopit. Až dneska při focení třešně k nám přilétla včelička a začala opylovávat květy. Konečně jsem mu mohla ukázat, že v květu opravdu žádný med není a včelička sbírá ten prášek, který tam vidíme.

Dneska jsem s rodinkou prožila super odpoledne. Jako malou ochutnávku vám vkládám fotečky, které jsem "nacvakala". Svět je tvořen z maličkostí a ty je třeba vnímat plnými doušky...

Krásný jarní pohodový den vám přeje Barča























Jarní háčkovaná halenka

 Krásné březnové odpoledne, šikulky,  měla bych vám asi psát více článků přímo sem na blog. Všechno vám strkám do skupinky, ale ne každý tam...