Pan a paní Zaječí

Jednou žili a byli v malém městečku jménem Hlodavec dva zajíci. Pan Zaječí a paní Zaječí. Měli se moc rádi, ale vlastní děti neměli. A protože rádi dělali radost ostatním, stali se nejoblíbenějšími zajíci všech dětí z celého Hlodavce. 

Tihle dva zajíci, pan a paní Zaječí, vždy před Velikonoci vytáhli ze skříně své velikonoční kostýmky. Byly krásné, barevné a veselé. Vždy je nasadili přes svůj smetanový hnědý kožíšek a vyrazili za dětmi. Každé Velikonoční pondělí chodili tito dva zajíci dům od domu a všem dětem z Hlodavce dali jedno vlastnoručně malované vajíčko. Děti měly obrovskou radost, protože tohle vajíčko mělo kouzelnou moc.... 

Zpátky do reality.

Mám pro vás dneska tip na veselé velikonoční zajíčky. Bohužel s odkazem na návod na holandské stránky. Psala jsem paní prosbu, zda bych nemohla návod pro vás přeložit, ale bohužel paní nesouhlasila, tak budete muset zvládnout přelouskat ten její. Pokud člověk chce, jde to. Já překládala takhle poprvé, navíc z holanštiny, ale zvládla jsem to levou zadní. Originál návod najdete TADY. 

Přeji vám, aby se vám zajíčci povedli a měli jste z nich radost tak, jako já. Mé děti mají základ na velikonoční dekoraci do pokojíčku. Matýsek říkal: "Maminko, ty jsou ale krááásnýýý". Což se přiznám, že mě moc potěšilo.

Krásný zbytek týdne

Barča 

Páteční večer...

... doma máme dneska jedináčka. Matýsek vyrazil na noc do olomouckého aquaparku, který pořádá pro děti noční dobrodružství. Moc se těšil. Spacák si nesl hrdě v ruce a poslední týden se mě 3x denně ptal, kolikrát ještě bude muset spinkat. V tomhle je dobrodruh po mně. Já milovala tábory a podobné akce. 

"Rodiče musí naplnit dětský kbelík 

se sebevědomím natolik, 

aby zbytek světa nemohl vytvořit 

v kbelíku tolik děr, 

aby všechno vyteklo."

A protože už několik dní se mi nechce dělat vůbec nic, udělala jsem k večeři těstovinový salát s balkánským sýrem, zalezla si pod peřinu a po snad sto letech jsem se začetla do časopisu. 

Přeji vám krásný zbytek večera, dobrou noc a hezký víkend 

Barča

Tiramisu

Tak včera jsem nevyběhla, dneska ráno byla teplota u bodu mrazu. Teď by to šlo, ale zase mi nemá kdo pohlídat Štěpánka. Tak třeba se teplota udrží a mohlo by to jít navečer, uvidíme. Ale nedávno jsem viděla někde heslo:

"Tvá vůle cvičit, musí být silnější, než tvá nejsilnější výmluva!"

Moc se mi tohle heslo líbí a hodlám se jím řídit. 

Možná je tento článek trošku paradoxní. Začínám ho během. A končit jej budu receptem na tiramisu :) Ale když už hodlám dřít, nehodlám se vzdát alespoň občas dobrého jídla.

Včera jsem měla návštěvu a přemýšlela jsem, co udělat na smlsnutí ke kávičce a nakonec mi tohle přišlo jako super volba. 

Do skleničky jsem dělala tiramisu poprvé a možná u tohoto způsobu zůstanu. Moc se mi to líbí.

Cukrářské piškoty si polejeme uvařenou rozpustnou kávou. Dáme na dno skleničky. Na krém budeme potřebovat jedno Mascarpone a jednu smetanu ke šlehání, přidáme půlku vanilkového cukru a lžíci cukru moučkového. Vše dohromady vyšleháme do krému. Lžící dáme trochu krému do skleničky na piškoty, dáme další vrstvu prolitých piškotů. A zakončíme vrstvou krému. Posypeme kakaem a ozdobíme jahodama. Necháme vychladit.

Přeji vám krásný zbytek pátečního odpoledne. A pohodový víkend :)

Barča

Panenka Bína

Kdo z vás má Facebook, rozhodně postřehl panenky Lálylála a Bína. Je to teď velký boom. A tudíž neunikly ani mému háčku. Původní základní návod je z ruských stránek TADY. Na internetu koluje mraky různých Bín i Lálylál. Mým úkolem je uháčkovat 10 těchto panenek.

Jak už jsem tady dříve psala, nesnáším sešívání hraček, proto už mám uháčkovaných 5 tělíček i s všema potřebnýma částma a sešívat budu asi až na konci všechny naráz. 

Zjímalo by mě, jestli už jste Bínu/Lálylálu dělaly.

Panenka 

Panenka si zatancuje,

sukýnku si nakrucuje,

vesele se točí v kole,

nahoře je, hned zas dole.

Ještě jsem chtěla napsat:

Dneska ráno jsem vyrazila do Lidlu pro Mascarpone a bylo tak krásné ráno. Relativně teplé, bezvětří a takové svěží. Takže jsem se rozhodla, že od zítřka začnu zase běhat. Je na čase se mnou zase něco dělat. A doufám, že když se zařeknu tady, tak to konečně dotáhnu do konce :) tak mi držte palce.

Mějte krásný zbytek týdne 

Barča

Čtyři dohody

A víkend máme zase v čudu :) Jak jste se měli? Já parádně. Mám v sobě spoustu informací, spoustu zážitků a hlavně jsem nabitá energií od lidí, kteří se zarývají do mého srdce víc a víc :). Teda spíše asi napsat žen. Ale to je jedno. Je to zvláštní. Kurz, kterého se účastníme, je složen z žen z celé republiky. Opravdu. Zlín, Brno, Olomouc, Praha, Hradec Králové, Písek, Plzeň, Opava a spoustu dalších měst. Přesto jsme tým, který je naprosto senzační. Dokážeme spolu úžasně spolupracovat, podporovat se. Na nikoho se nezlobit, když se úplně nepovede vše tak, jak bychom očekávaly. Opravdu máme mezi sebou skvělou atmosféru.

A protože jsem přijela po víkendu celkem dost unavená, uvařila jsem si teď čajík a zalehla do postele s knížkou. Přijela jsem domů kolem 15té hodiny, pobyla chvilku s rodinou a v nestřeženém okamžiku jsem usnula na gauči :) Byla jsem úplně hotová. 

Od jedné kamarádky jsem si půjčila knížku. Čtyři dohody. Už jsem o ni několikrát slyšela. Několikrát jsem ji držela v ruce, ale nikdy jsem nedošla až do stadia, že bych se do ní začetla. Celkem se toho obávám, protože já knihy miluji, ale spíše takové, které se čtou samy. Myslím, že u této knížky budu muset dost přemýšlet a mnohdy některé pasáže číst několikrát. Máte s knížkou někdo zkušenost? Četli jste? Nebo slyšeli o ní něco? Budu ráda za vaše názory ať vím, co mě čeká a nemine. Na minulém kurzu jsem si knížku okoukla a Liduška mi ji tentokrát dovezla znovu s tím, že mi ji půjčí. Takže mám před sebou výzvu.

Zajímá mě, jaký jste měli víkend vy? Jak jste prožili Valentýna? Moc otázek najednou, já vím, ale vy ani netušíte, kolik se ve mně teď bije pozitivní energie :). Nemusíte odpovídat na všechny otázky. Tohle miluji. Miluji ten pocit, kdy mám této nálady na rozdávání. 

Přeji vám krásný vstup do nového týdne a budu ráda za vaše komenty

Barča

P.S. Na jedné koláži můžete vidět Dalajlámovo poselství a andílka. Ne nadarmo jsou v tomto článku. Andílek je valentýnský dárek od manžela. A Dalajlámovo poselství nám věnovala na Valentýna naše lektorka Máca, čímž jí moc děkuji. Už visí na ledničce :) B. 

Srdíčka

Ahojte, zdravím vás z Brna z kurzu. Jak jste přežili pátek 13.?

Doufám, že lépe než já.

Celý den to šlo. Dopoledne jsem se Štěpánkem vyrazila na nákup, potom jsem udělala rizoto, aby měli doma co jíst. Upekla jsem jim jogurtový koláč s lesním ovocem, s sebou jsem udělala Hraběnčiny řezy a totálně vyšťavená jsem se sbalila a vyrazila na kurz. Cesta pohodová. Jen v opačném směru jsme potkaly bouračku a byl tam i vrtulník :(

A pak? Příjezd do Brna a při výstupu z auta mi spadl telefon a praskl displej. Ale tak, že do telefonu se nedostanu :(

Já bez telefonu, to je jako bych byla bez ruky.

Každopádně mám teď telefon půjčený a chtěla jsem vám vložit návod na srdíčka, když je dneska ten Valentýn.

Použila jsem bavlněnou přízi. Háček 2,5.

1. řada - do magického kroužku si uháčkujeme 6 KS

2. řada - zdvojíme každý KS (12)

3. řada - zdvojíme každý třetí KS

4. - 5. řada háčkujeme bez přidávání

v tomto místě práci ukončíme a uháčkujeme si ještě jednou to samé

6.řada - obháčkujeme si 16 KS dokola a připojíme první oblouček, který taky obháčkujeme (32 KS)

7. řada - háčkujeme bez přidávání

8. řada - sháčkujeme 6. a 7. KS a 26. a 27. KS

9. řada- háčkujeme bez přidávání

10. řada - sháčkujeme každý 5. a 6. KS

 11. řada - háčkujeme bez přidávání

12. řada - sháčkujeme každý 4. a 5. KS

13. řada - háčkujeme bez přidávání

14. řada - sháčkujeme každý 3. a 4. KS

15. řada - háčkujeme bez přidávání

V tomto místě práci přerušíme a srdíčko vycpeme.

16. řada - sháčkujeme každý 2. a 3. KS

17. řada - háčkujeme bez přidávání

18. řada - sháčkujeme každý ks

Ukončíme a zapošijeme.

Srdíčka můžete jakkoliv dozdobit. Připevnit na špejli a přidat mašličku z lýka.

Přeji vám krásný zbytek víkendu. Řeknu vám ale, že je to celkem makačka sesmolit ten návod na neznámém telefonu. 

Přeji vám krásného Valentýna pokud ho slavíte. A pokud ne, tak krásnou sobotu.

Barča

Projekt

Přeji vám krásné dobré ránko. Dneska už to ani nebudu zkoušet s večerem. Je půl druhé ráno a já tento článek snad poprvé ťukám na telefonu :) i fotky jsou jen v mobilové kvalitě. Zato ovšem od srdce. 

Kdo z vás čte blog pravidelně už ví, že se teď jednou za čas učastním víkendového kurzu v rámci projektu Školky bez hranic. A na minulém kurzu jsme pracovali na své pedagogické vizi. Víceméně to byla náplň celého víkendu. Všechno jsme si krásně vypracovali, prodiskutovali, doplnili důležité info a poté těsně před odjezdem někteří z nás ten projekt ztratili. Můžete hádat, kdo to byl :D samozřejmě, že já. Jak jinak.

A protože zítra mi začíná další z víkendů v Brně a můj projekt se nikde neobjevil, musela jsem vzít dnes papír, tužky a pastelky a něco kloudného sesmolit.

Ze začátku jsem nevěděla, co psát. Ale nakonec si myslím, že můžu být spokojená.

Zítra pokud se mi povede, vložím vám ještě rychle návod na háčkovaná srdíčka. Jako dekoraci do bytečku nebo jako dárek. Musím něco upéct. Uvařit a sbalit se. Přeji vám krásný pátek třináctého a super víkend. 

Barča

Něco pro mé dvě lásky

Myslím, že každá maminka, která je doma se svými dětmi zná to, že má vytahané hrnce, vařečky, pokličky. U nás to není jinak. Když vařím, Štěpánek utíká pro ten nejmenší hrnec ve skříňce, aby do něj dal jablíčko a přikryl jej pokličkou. Když peču, stojí pořád u mne. Jak položím rukavici (chňapku) už ji zkouší na ruku a napodobuje mě. Je to srandovní, když ti cvrčci dělají to co my. Třeba dneska jsme v jednom nákupáku jeli po eskalátorech a já měla jednu nohu na schodku a druhou opřenou o shodkek výš. Hned mě napodoboval. Srovnal si nožky podle mne a tak krásně se na mě usmál - jakože "Jo maminko, umím to jako ty".

Když jsem šla v pondělí ze školky, napadlo mně, že bych mohla klukům uháčkovat něco do kuchyňky. U nás je kuchyňka stále v kurzu. Řekla bych, že denně v ní někdo vaří. A napadla mne právě chňapka. A tak jsem doma vzala příze a zkusila jsem improvizovat. Dokonalá asi není, ale kluci ji milují. A aby nebyla tak sama, uháčkovala jsem jim i podložku pod hrnec.

Návod na podložku najdete v tomto článku. 

Návod na chňapku vám zkusím sepsat. Třeba se někomu bude hodit:

Háčkovala jsem z příze Merino. Dvojitě. Háček číslo 5. Háčkujeme pouze za zadní nit.

1. řada - uháčkujeme si 5 řo a spojíme do kroužku. 2 řo jako náhrada za první ds a 17 DS, spojíme pevným okem

2. řada - háčkujeme tak, že zdvojíme každý druhý sloupek (12121212), háčkujeme i do posledního oka, spojíme po

3. - 7. řada - háčkujeme bez přidávání, neháčkujeme už do posledního oka, spojujeme vždy po

nyní si uháčkujeme palec:

• uháčkujeme si 5 řo a spojíme do kroužku. 2 řo jako náhrada za první ds a 11 DS, spojíme
• háčkujeme do každého ds z předchozí řady
• uháčkujeme 2 DS, 2 PDS, 3 KS, 2 PDS a  2DS, spojíme pevným okem
• háčkujeme opět 2 DS, 2 PDS, 3 KS, 2 PDS a  2DS, spojíme pevným okem a ukončíme

8. řada - háčkujeme opět bez přidávání až do konce řady, v tomto místě přiložíme palec krátkými sloupky k rukavici a další DS už háčkujeme na palci. Obháčkujeme palec dlouhými sloupky a zakončíme pevným okem na začátku řady ( mezi rukavicí a palcem nám vznikne díra, kterou je třeba potom sešít

9. řada - uháčkujeme 25 DS, 26. a 27. DS sháčkujeme, 3 DS a další 2 opět sháčkovat, 2 DS a další dva opět sháčkovat, 1 ds a spojit po

10. řada - 26 DS, 27. a 28. sháčkovat, 3 DS a další dva sháčkovat, 1 DS, spojit

11. řada - háčkujeme do každého ds, na konci řady vyměníme barvu

12. - 14. řada - háčkujeme do každého DS jeden PDS, spojíme po, uháčkujeme 10 řo, spojíme po do stejného místa a máme poutko, zapošijeme a máme hotovo

Snad jsem napsala návod srozumitelně a budem vám užitečný. Plánuju, že klukům udělám ještě do kuchyňky nějaké drobnosti, ale ještě musím vymyslet, co to bude. Pokud máte nějaký nápad, šup sem s ním :)

Přeji vám krásný zbytek týdne

Barča

K zamyšlení

Zdroj: Pinterest

Není potřeba připomínat člověku, 

který nám ublížil jeho provinění. 

Protože nevíme, jestli tím co udělal, 

neublížil nejvíce sám sobě.

Zdroj: Pinterest

Každý den je nový začátek.

Proto se z hluboka nadechni a začni znovu.

Zdroj: Pinterest

Není třeba být perfektní, abys ostatní inspirovala. Inspiruj ostatní tím, jak si dokážeš poradit se svými nedokonalostmi.

Zdroj: Pinterest

Když věci nevyjdou, zamysli se nad tím, že to tak možná život udělal schávlně. Ne, aby ti ubližoval, nebo tě trestal, ale aby tě připravil na vybudování něčeho, co bude tvé osobnosti více sedět. Občas věci nevyjdou jen proto, aby ty lepší našly cestu.

Zdroj: Pinterest

Potkáš tisíce lidí a ani to s tebou nehne. A pak potkáš toho jednoho člověka a tvůj život se změní navždy.

Zdroj: Pinterest

Každý den. Každý den jsem chytřejší. Každý den jsem silnější. Otevírám oči věcem, které jsem nikdy předtím neviděl/a. Nic není tak špatné, jak to vypadá. Štěstí je vždycky nadosah. Jen se snaž. Vyskoč a chyť to!

Sice jsem dneska slíbila návod, ale měla jsem chuť snít. Je zvláští že v každém citátu najdu vždy kus reality. Dneska jsem pro vás vybrala pár, co mě oslovily nejvíce. 

Máte i vy citát, který je vaším mottem? Inspirací či životním heslem? 

Přeji krásnou dobrou noc

Barča

Cookies s kousky čokolády

V našem víkendovém nabitém programu jsem si našla i chvilku upéct něco dobrého na zub. Moc mě lákalo vyzkoušet cookies, i když na sušenky moc nejsem. Ale protože jsem se s nimi teď nedávno setkala, tak jsem je chtěla zkusit udělat. Recept jsem si našla a upravila podle svého.

Budete potřebovat: 

540 gramů hladké mouky ( můžete použít i část celozrnné)

1 a půl lžičky jedlé sody

1 a půl lžičky prášku do pečiva

1 a půl lžičky soli

280g másla

540 gramů třtinového cukru

2 vejce

2 lžičky vanilkového cukru

150 gramů ořechů ( já použila napůl mandle a napůl vlašské, ale můžete dát jakékoliv - nahrubo nakrájet - cca 0,5 cm)

250 gramů čokolády s obsahem kakaa min. 60% - také nahrubo nakrájet

Cukr s máslem vyšleháme do pěny, přidáme postupně vejce. V druhé míse si smícháme mouku, sodu, prášek do pečiva, sůl a ořechy s čokoládou a postupně vmícháme do vyšlehané pěny. V původním receptu je nechat těsto odstát 24- 36 hodin, já na tohle neměla čas, pekla jsem hned a myslím, že to ničemu nevadilo. 

Z těsta děláme kuličky cca 3 cm v průměru, které mírně rozmáčkneme rukou. Je potřeba, aby bylo mezi jednotlivými placičkami dostatek místa, protože nakynou a trošku se ještě rozjedou. Dáme péct do trouby rozehřáté na 180°C na cca 18 minut. Necháme vychladnout a teprve poté sundáváme z plechu. 

Z počátku jsou sušenky křupavější (mně takhle chutnají) - teď už začínají pomalu měknout. Pokud máte radši měkčí, upečte si je a nechte ze dva dny odležet a nebo zkraťte dobu pečení na 16 minut. 

Zrovna jsem si uvařila kakao a pár "kukínek" (jak jim s dětmi říkáme) jsem si dala. Přeji vám dobrou noc a pěkný úterní den. Už mám pro vás na zítra vymyšlený jeden háčkovaný článek ;)

Pěkný zimní večer - pro některé z vás už ráno 

Barča

Báječná neděle

Dneska se alespoň u nás ukázala zima v tom pravém slova smyslu. Jak již jsem včera psala, ráno jsme se začali chystat, že vyrazíme na lyže. Když jsme byli v půlce oblékání, venku se rozfoukalo. A než jsme se dooblékali, byla venku sněhová fujavice. Ale šílená. Nešlo vidět na metr. Bylo to bláznivé a nepamatuji si, kdy naposledy jsem něco takového zažila. Ale vzhledem k tomu, že sníh miluji, tak mi to vůbec nevadilo.

I přes tohle počasí jsme se rozhodli, že vyrazíme. Dobře jsme udělali. Když jsme poprvé vyjeli na kopec myslela jsem, že mám omrzliny několikátého stupně. Říkala jsem si, že max sjedeme párkrát a pojedeme. Ale při druhém výjezdu už sněžení sláblo. A když jsme jeli nahoru potřetí, začalo se drát mezi mraky sluníčko.

Musím říct, užili jsme si to. Moc. Akorát mě bolí nohy a jsem utahaná jako kotě. Jsem na Matýska pyšná, jak mu to krásně už jde. Zvládáme jízdu na vleku, sjezd z kopce. Teď už jen trénovat. 

Když jsme přijeli domů, zalezli jsme si pod peřinku a pustili si pohádku a lebedili jsme. Příjemně unavení, vyřádění a s pocitem, že jsme byli spolu. Zítra nám to opět začíná. Máme tady pondělí. Maty jde do školky, manžel do práce a my se Štěpánkem bychom měli doma zase něco udělat. 

Přeji vám krásný zbytek neděle a příjemný vstup do nového týdne. Zítra se můžete těšit na recept na luxusní cookies sušenky. 

Dobrou noc Barča

Chybějící víkendy

Nějak mi chybí víkendy. Od ledna mi začal kurz zážitkové pedagogiky ( to víte - návrat do práce se pomalu, ale jistě blíží)  a nějak mi chybí víkendy. Momentálně mi to vychází co 14 dní a ty další víkendy máme pořád nějaké oslavy. Do toho jezdíme s Matýskem lyžovat a já musím vše nacpat do těch dní od pondělí do čtvrtku. Ne, že bych nestíhala háčkovat, to celkem ještě zvládám, ale mám pro vás tolik háčkovaných novinek, že nějak nevím, jak to všechno doženu.

Včera jsme s dětmi vyrazili do aquaparku, kde jsme se všichni dosyta vybláznili a dneska jsme byli slavit narozeniny našich skvělých přátel. A ani jsme se nenadáli a den byl fuč. Zítra ráno odjíždíme lyžovat. Pak už máme pondělí a v pátek v poledne opět odjíždím na kurz. Je to trošku blázinec.

Někde v mezičase jsem si stihla domů uháčkovat taky jeden ubrousek, abych to tady měla hezké. Miluji tuhle atmosféru a miluji ten pocit, když všichni spí, jako třeba teď. Mně tady hoří svíčky, všude kolem mne je pořádek, protože jsem všechny hračky vyexpedovala do pokojíčku. Poslouchám pomalou a mně  příjemnou hudbu a je mi krásně. Háček jsem dneska nechala také v klidu spát. Nechce se mi nic. Chce se mi jen užívat si toho pocitu, že je mi krásně. Což se musím přiznat, že už jsem dlouho neuměla. Ale evidentně se to zase učím. Umím si teď více užívat času stráveného s přáteli, činností, které dělám s dětmi a celkově vnímat atmosféru kolem sebe. Mám pocit, že mám teď v sobě pocit, který jsem dlouho nezažila, nebo možná už jen neuměla vnímat.

Poznala jsem díky kurzu spoustu nových lidí. Spoustu pozitivních lidí. Lidi, se kterými je mi krásně a s kterými si máme co říct. Máme spoustu společného, ale také si umíme navzájem dost dát. Ať už je to jen podpora, rada nebo zkušenost.  Takové lidi v životě potřebujeme. Jsou našim hnacím motorem.

A když už jsem v tom psaní o kurzu. V pátek jsme s holkama vyrazily do hospůdky v Brně, kde nápoje rozváží vláček. No, ale zavírali příliš brzo a tak jsme se rozhodly, že vyrazíme ještě do centra trošku zatrsat. A protože centrum nebylo až tak moc z ruky, vyrazily jsme pěšky. Původní návrh byl, že se svezeme tramvají na černo, abychom měly trošku adrenalinu. Ale na to jsme neměly žaludek. Teda alespoň některé z nás. Když jsme došly asi do půl cesty, najednou vedle nás zastavil na zastávce autobus a holky se rozhodly, že se přece jenom popovezeme. Ale jak už jsem psala, ne všechny z nás na to měly žaludek. Ta nejodvážnější tam naskočila a řidič zavřel dveře, takže se ještě třem dalším podařilo naskočit do autobusu a my další 4 jsme zůstaly stát přes cestu na chodníku. Jen jsme sledovaly, jak nám autobus odváží kamarádky. Telefonem jsme se domluvily, kde si teda dáme sraz. Ale... za chvíli volaly holky znovu, že autobus jel jiným směrem než očekávaly, a že se vrátily na místo, kde jsme naši noční vycházku začínaly. Dobrá, sejdeme se na místě, kde jsme se rozdělily. Když už nám byla celkem zima, volám holkám, kde jsou a Verunka, která nás celou dobu vedla, se mě jen zeptala "Baru, jdete podél tramvajových kolejí? " Říkám, že ano. A z druhé strany se jen ozvalo "tak to je v pr.... protože já koleje nikde nevidím :D". Nakonec jsme se našly. Úspěšně. Holky zastavily taxíka a ten nás odvezl postupně ve dvou várkách na naši chatičku. Myslím, že máme na co vzpomínat. Takhle popisované to asi moc vtipné není, ale my umíraly smíchy, když jsme tuhle příhodu vykládaly těm, kteří s námi nebyli.

Loučím se s vámi. Fotečky, které vám dneska vkládám jsou z minulého kurzu, který jsme měly na Vysočině. Krásný zbytek víkendu :)

Barča