Běž...

Dnešní článek zkusím zase jednou naťukat na mobilu, tak snad nenasekám moc chyb. To je tak, když máte odpolední, mohli byste něco napsat a ráno zjistíte, že notebook je bez šťávy. 

Nevadí.

Jak již jsem psala v některých komentářích - tento víkend mne čekal první běžecký závod roku 2017 - Winter run. Loni jsem se jej zůčastnila poprvé a byl to vlastně můj první závod vůbec. Od té doby jsem jich vyzkoušela spousty, ač jsem ješte nedávno tvrdila, že běhám pro radost a závody nejsou nic pro mne. V první řadě bych měla říct, že na závody nechodím vyhrávat, ale nasávat tu správnou atmosféru. 

Letos byl Winter run opravdu "winter". V průběhu týdne to vypadalo, že zima už je na ústupu. Ale abychom si moc nemysleli, tak nám v pátek pěkně nachumelilo. A protože bylo relativně teplo, sníh roztál, v noci zmrzl a ráno opět začal tát. Skvělá kombinace, když to parádně klouže a máte hned od začátku mokro v botách. Ale tak nejsme žádné ořezávátka, že?

Závod jsem dokončila bez újmy na zdraví. Za podpory úžasných lidiček a odměnou mi byl skvělý pocit a medaile do sbírky (tu dostává každý účastník závodu).

Co se atmosféry týče, zatím vede olomoucký půlmaraton. Jaký závod nadchl nejvíce vás? Ani nevím, kolika závodů se zůčastním letos, ale jedno vím určitě- že běhat mne vážně baví.

Co vy? Běháte?

Přeji vám krásný začátek nového týdne

Barča

P.S. Mobil odmítl seřadit text do středu, tak jsem článek uložila a musela po příchodu domů nasytit notebbok energií a konečně zveřejňuji. 

B.

...

... možná tvůrčí krize?

Nevím, jak to pojmenovat. 

Nebudu se opět omlouvat za delší pauzu. 

Nějak jsem to necítila. 

Nebaví mne háčkovat (zrovna teď jsem udělala 3 řady zajíčka a odložila jsem to), nechce se mi nic psát, nechce se mi prostě nic, co nemusím. 

Někdy si připadám jako stroj. 

Ráno vstanu, letím do práce, tam se ani na chvilku nezastavím, udělám papíry, papíry, papíry ( může mi někdo vysvětlit, proč, když si chci "hrát s dětmi", musím vypisovat miliardu nesmyslných papírů), přijedu domů, uděláme s Matym úkoly, uklidím, uložím děti a padám do postele, kde se nesmyslně převaluji, protože mi hlavou jede další milion myšlenek na další den a nemůžu usnout. 

Nemám ani sílu a ani náladu ještě po tomhle všem vyběhnout a nebo zapnout PC a sepsat článek. 

Mohli byste mi poradit, jak to děláte vy? O víkendu buď vegetíme doma (protože je nám to vzácné) a nebo doháníme, co v týdnu nestíháme. 

Myslím, že článek tohoto typu (nazvěme ho třeba pindací) zažíváte ode mne poprvé. 

Vůbec jej neberte negativisticky, protože takhle to opravdu není. 

Je to fajn, že ráno zmiznete z domu, večer se vrátíte, mezitím vám "někdo" doma zašpiní snad všechno nádobí, naplní koš s prádlem a rozfouká po bytě prach, po zemi pohází věci atd. atd. 

Může mi někdo prozradit, kde se to furt bere, když tady nikdo celé dny není? 

Ale ne, mám se fajn. Vlastně si nemám na co stěžovat. 

Dneska odpoledne jsem si užila luxusní dvě hodinky relaxační masáže, vyzvedla děti, a protože bylo u nás skvělé počasí, byly děti chvilku venku. 

Já jsem si stihla vypít v klidu kávičku a nacpat se kalorickou bombou.

Teď tady sedím, smolím článek, jsem unavená jako kotě, ale moc dobře vím, že když lehnu do postele, neusnu.

A jak se máte vy :) ?

P.S. Pořád přemýšlím, že už mám ten domeček i celkem zabydlený, chtěli byste nějaké fotky? Stále je tady dost práce (třeba předělat kuchyň), ale nemůžu mít všechno hned. 

Přeji vám krásný večer

a snad si brzy udělám čas na zhodnocení projektu a vymyslím další. 

Dejte mi chviličku

děkuji Barča