Zdroj: Pinterest
...
je tento týden za mnou.
Tohle bylo hoodně náročné.
Víceméně jsem se nezastavila.
Nejen, že jsem nestihla napsat snad ani jeden článek, nepřečetla ani jeden váš, ale já dokonce nestihla ani zapnout PC.
V pondělí zubař, plavání, třídní schůzky.
V úterý školení a děti sbor.
Ve středu s dětmi výlet na Kopeček a stříhání s Matym.
Čtvrtek v práci od 7mi do 5ti - tvoření s rodiči.
V pátek konečně děti po obědě a jeli jsme domů a konečně jsme si stihli chviličku pohrát.
V těch chviličkách, které nám z toho dne vždycky zbyly, jsme dělali úkoly.
Včera večer jsem padla jako hruška do postele a vzbudila se... no dopoledne :) uvařit oběd a hurá k PC napsat vám, jak jsem měla šílený týden.
Teď bych nejraději zamířila zpátky do postele a zůstala tam klidně do rána :) Ale to bohužel nejde.
Teď je potřeba něco udělat doma, venku a večer mně čeká olomoucký Night Run - to jsem fakt zvědavá, jestli ho uběhnu, když jsem nebyla běhat ani nepamatuju.
Zdroj: Pinterest
Začíná na mne padat vánoční atmosféra.
Nebo se možná jen těším na ten vánoční čas, kdy budeme v klidu doma a nebudeme nikam pospíchat, nic muset...
Lidi kolem mne řeší, že už kupují dárky.
Já ne, já fakt nemám ani jeden jediný.
A vím, že to budu řešit asi až v prosinci.
Navíc jsem se zařekla, že letos těch dárků bude fakt malinko.
O to víc se budu snažit, abychom si ten společně strávený čas užili na maximum.
Trošku mne mrzí, že z Vánoc se stala komerční záležitost.
Proč? Vždyť ty děti jsou vším přehlcené, hračkama, oblečením, jídlem.
Nic je nezajímá, ničeho si neváží, každý má plný pokoj hraček, nejlepší telefony a oni se nudí.
Zdroj: Pinterest
Nemluvím o svých dětech. Mluvím obecně.
Děti si v dnešní době neumí hrát.
Vídím to dnes a denně ve školce.
Tento týden jsem byla svědkem toho, jak jedna holčička, která má plnou zahradu hraček stála u plotu (jako v kleci) a sledovala cokoliv, co se mihlo venku.
Je to smutné. Tohle je opravdu smutné. Děti toužící po jakékoliv pozornosti.
Přemýšlím, kam to může dojít.
Zdroj: Pinterest
Jak tohle vnímáte vy? Je to jen můj názor, nebo to máte stejné?
Budu ráda, když mi to napíšete.
Jako pedagog stále přemýšlím, jak to změnit, ale tohle změnit asi nejde.
Taková je doba.
Snažím se dětem (ať už těm svým a nebo svým "školkovým" ) ukázat, že štěstí čeká jinde.
Ale stačí to?
Dost pochybuji. No ale to jsem se dostala někam jinam než jsem původně chtěla.
Nebo vlastně nechtěla.
Neměla jsem dneska žádný směr, nechala prsty ťukat po klávesnici a tohle z toho vzniklo.
Tak mi dovolte, abych vám popřála krásný slunečný víkend,
plný pohody a času stráveného s těmi, koho máte rádi.
Já si jdu dočíst články u vás na blogu :)
Barča
Zdroj: Pinterest
P.S. Do 500 000 návštěv chybí už jen necelých 10 000, takže se brzy můžete těšit na vyhlášení vítěze giveaway. Kdo neví, najdete TADY.
*B.*