Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho.“
Matka Tereza
Poslední dobou velmi často přemýšlím, kam lidi pořád pospíchají.
Uteče nám něco?
Všichni jsou nevrlí, nervózní, pobíhají z jednoho místa na druhé.
K dětem jsou podráždění.
A já pořád nemůžu nějak přijít na to, proč.
Je taková doba.
Taková společnost.
Ale i tu si děláme sami.
Jsem neskutečně vděčná za to, že jako dítě jsem mohla mít babičky.
Ale opravdové babičky.
Takové, které si se mnou povídaly, hrály a byly v pohodě.
Nedávno jsem jela autobusem a za mnou seděl chlapeček, který jel s babičkou. Klučina si chtěl s babičkou povídat.
Ale ta nějak neměla zájem.
Za těch 15 minut mu odpověděla pouze jednou jedinkrát a to jen proto, že se jí 4x zeptal na stejnou věc.
Je to smutné. Lidi jsou unavení, uhonění a neumí odpočívat.
Ono to asi dost možná v dnešní době ani nejde.
Je mi dnešních dětí strašně moc líto.
Většinou jsou zavření doma u televize nebo PC.
Když venku potkají jiné dítě, koukají na sebe.
Většinou neví, jak spolu navázat kontakt.
Je mi z toho všeho strašně moc smutno...
Chtěla bych pro své děti víc....
hm...
nechtěla jsem být tak pesimistická, ale prostě mi to tak psalo...
jak to vidíte vy?
Přeji vám krásný (u nás dneska zamračený) den
A odpočívejte a nehoňte se
Barča



































