neděle 24. září 2017

Pyšná máma


Dneska přidávám příspěvek jako pyšná máma. 
Někteří již viděli na mém fb profilu, ale ráda bych se pochlubila i vám ostatním. 
Můž syn již několikrát dříve projevil zájem o to, že by se rád naučil háčkovat. 
Je to celkem přirozené, vzhledem k tomu, že jsem trávila nemálo času háčkováním. 
Poslední dny jsem vzala opět háček do ruky a háčkuju deku. 
A Matýsek s tím přišel opět. 
Jestli prý jej naučím háčkovat. 
A tak jsem chytla přízi, kterou jsem měla po ruce, háček potřebné velikosti, ukázala jsem mu, jak na to a pak už jen kontrolovala jedním okem, zda mu jde nit tudy, kudy má a všechny prstíky jsou ve správné pozici. 
Musím se přiznat, že mne velmi překvapil. 
Vzhledem k tomu že je "přelétavec" (rozuměj, že u ničeho dlouho nevydrží), tak jsem čekala, že mu to nepůjde, háček s přízí skončí v koutě a bude po touze háčkovat. 
Ale... překvapil. 
Pouze párkrát prohlásil, že je to opravdu těžké (není divu - co si budeme namlouvat -pro sedmiletého kluka sesynchronizovat dvě ruce - každá jinou práci- je opravdu náročné), ale nakonec skoro hodinu motal řetízek. 
Nakonec jsem mu jej uvázala na ruku jako náramek. 
A protože jsme samozřejmě netrefili velikost úplně přesně, musela jsem 5 oček upárat. 
To jste měli slyšet. 
Prý: "Tolik mi to dalo práce a ty mi to teď pářeš". 
No, přežil to a teď nosí pyšně vlastnoručně uháčkovaný náramek na ruce. 
Příště by se prý rád naučil ty zatáčky (myšleno řady). Takže v příštím kole nás čeká dlouhý sloupek. 


Ještě je tady někdo, kdo si myslí, že háčkování nezvládne?

Přeji vám krásný začátek nového týdne.
A pamatujte si, že nic není nemožné - všechno je to jen o tom, jestli chceme a nebo nechceme :)
Barča

čtvrtek 7. září 2017

Lidské tělo od Albi


Poslední dobou velmi diskutované téma. 
Albi tužka.
Znáte ji?
Máte ji? 
Já jsem si myslela, že ji zná naprosto každý. 
Každý, kdo má malé děti. 
Ale není tomu tak. 
Na facebooku neustále kolují dotazy - ano či ne. 
Zda ano či ne si musí asi rozhodnout každý sám. 
Já sama za sebe říkám ANO. 
Velké ano. 
Už ani nevím, jak ji dlouho máme. Tři, možná čtyři roky. 
Někdy si s ní kluci hrají méně, někdy více. 
Bezkonkurenční je při delší cestě autem.


Nedávno jsme vybírali knížku pro Štěpánka a Matýsek moc prosil, že by chtěl knihu Lidské tělo. Nakonec se k němu přece jen dostala. 
Dvě a půl hodiny jsem o něm nevěděla. 
Když jsem přišla do pokojíčku, právě dle instrukcí cvičil. 
Chvíli na to mi říkal jednotlivé části lidského těla. 


Někdo by možná namítl, že tohle se učil ve školce a důkladněji to bude probírat ve škole a že kdyby jej to zajímalo, má přeci nás rodiče, abychom mu to řekli. 
Možná ano.
Ale na druhou stranu, dříve se hledaly informace v encyklopediích, některé děti si je hledají na internetu, tak proč ne interaktivní kniha. 
Nevidím na tom rozhodně nic špatného. 
Naopak si myslím, že je dobře, když děti mají zájem o informace i mimo školu. 
V knize děti najdou spoustu informací a odpovědí na otázky, na které se přiznám, že ani já neznám odpovědi. 
Je pěkně barevně ilustrovaná. 
A na každé stránce jsou také kvízy pro děti.


Podle mne se Albi tato knížka moc povedla a až budeme ve školce s dětmi probírat téma Lidské tělo, rozhodně si od kluků knížku půjčím.
Knihu a další můžete koupit TADY ALBI.


Jaká je nejoblíbenější knížka kouzelného čtení u vašich dětí? Budu ráda za vaše komentáře, které by mi mohly dát tip na Vánoce
Přeji vám krásný zbytek týdne 
Barča

Jarní háčkovaná halenka

 Krásné březnové odpoledne, šikulky,  měla bych vám asi psát více článků přímo sem na blog. Všechno vám strkám do skupinky, ale ne každý tam...