Velikonoce se pomaličku, ale jistě blíží a já vám přináším další nahlédnutí
pod velikonoční pokličku u mne doma.
Protože mám dva malé rošťáky, zdobím náš byteček i částečně kvůli nim.
A částečně s nimi.
Chci, aby věděli, že vždycky se najde důvod k tomu, abychom byli spolu.
A také, že se vždycky najde příležitost si to naše "hnízdečko" zútulnit.
Dneska jsem si pro vás připravila jen takovou malou inspiraci, jak čas před Velikonocemi
trávit s vašimi dětmi.
Znáte tu básničku o velikonočním zajíčkovi?
Pokud ne, můžete jí naučit své chlapečky.
Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl kopu vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka,
a já řekl: ne, ne, ne.
Tam za vodou za lesíčkem,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem
malovaná vajíčka.
Já jsem pro své kluky uháčkovala dva velikonoční zajíčky.
Chlapeček se jmenuje Sebastián a zaječí holčička se jmenuje Josefína.
Bydlí u nás na kuchyňském stole a čekají s námi
na příchod Velikonoc.
Každé ráno je hezky pozdravíme a popřejeme jim krásný den.
A oni nám za odměnu každý den připraví nějaké překvapení.
Třeba například dneska.
Než se Matýsek vrátil ze školky, zajíčci nachystali na misku zdobená vajíčka
a další kraslice pověsili na větvičky buxusu.
Dneska odpoledne jsme s Matýskem byli natrhat větvičky do vázy,
aby nás zajíčci mohli překvapit také zítra.
Máte doma taky kouzelné zajíčky, nebo si musíte vše zdobit sami :-D ?
Pro všechny, kdo by si zajíčky chtěli uháčkovat, vkládám odkaz na moooc
šikovnou paní, od které velmi ráda kupuji návody na hračky.
