Když vám někdo udělá den krásným :)

Ani nevím, jak začít. 

Dneska jsem měla velmi milé ráno. 

Ptáte se proč? 

Naše školkové děti jsou velcí malíři. 
A protože je jich opravdu dost, rozdělila jsem jim pastelky do více stojánků. 
No stojánků - 4 stojánky byly ze starých hrníčků. 
Ale opravdu starých, co se nedávno našly zapomenuté ve školce. Některý ten hrníček je prasklý, některý kousek uštípnutý. 
Ale mají kouzlo. 
A proto jsem je nechala na pastelky. 
Asi 3 týdny zpátky se některému dítku (já vlastně ani netuším kterému, protože jsem u toho nebyla), podařilo tento hrníček rozbít.  

Jejda.

No žádná hrůza se neděje, hrníček jsme vyhodili a pastelky dali do jiného stojánku.

Dneska jsem vedla Matýska do školy. 

Odcházím od školy a potkávám jednu maminku s holčičkou ode mne ze třídy.

Ona si to zamířila přímo ke mně.

S malou papírovou taštičkou v ruce. 

Já s otevřenou pusou na ni překvapeně hledím, co že se děje.

A ona mi říká: "Julinka říkala, že jste byla smutná, že se rozbil starý hrníček ještě po babičce, tak my jsme vám koupily nový a Julinka ještě vyrobila sovičku, aby jste nebyla smutná."

Padla mi čelist.

Nezmohla jsem se na jediný slovo, jak jsem byla překvapená.

Miluji, dětskou upřímnost a jejich šestý smysl.

Je pravda, že mi hrníčku bylo líto, protože se mi opravdu líbí.

A moc mne těší, že ještě v dnešní době jsou na světě lidé, kteří umí velmi mile překvapit a udělat druhému radost. 

Děkuji oběma holkám za krásné ráno :)

A vám přeji, abyste měli aspoň tak krásný den, jako jsem měla já krásné ráno. 

Barča