Bezpečná Olomouc

Krásný večer z Olomouce :)

Dneska jsme se s dětmi účastnili akce Bezpečná cesta do školy. Po včerejším dni plném zážitků přišel čas na trochu poznání formou zábavy. Jako druhou možnost jsme měli v záloze Drakiádu, ale vzhledem k tomu, že se na stromě nepohnul ani lístek, volili jsme tuhle variantu.

Akce se konala v parku a na místě byly záchranné složky - policie, rychlá záchranná služba, hasiči a horská služba. Samozřejmě, že všechna auta byla dostupná k prohlédnutí a dokonce si děti mohly sednout i za volant do hasičského a policejního auta. Pan policajt dovolil i vyzkoušení sirény. 

Součástí bylo samozřejmě i mobilní dopravní hřiště, kde děti poznávaly značky, musely dávat přednost v jízdě, dbát na chodce a nevjíždět na trávu. 

Pro děti byly připraveny soutěžní kartičky, kde musely plněním úkolů nasbírat 4 razítka. Odměnou jim byly omalovánky, reflexní páska a tričko. Spoustu nového se přiučily. Matýsek skládal obrázek, puzzle dopravní značky, musel absolvovat jízdu již zmíněným dopravním hřištěm, na kostkách poskládal Soptíka a naskládal 25 nábojů do pořadače.

Vyzkoušet si děti mohly také policejní motorku, čtyřkolku horské služby nebo ve zdravotnickém stanu fonendoskopem poslouchat srdíčko (v tu chvíli jsem přemýšlela, jestli nemám hluché dítě, protože mi pořád tvrdil, že nic neslyší :D ). 

Součástí byla taky ukázka volnočasových aktivit, zásah policie při krádeži, drogový zásah. Hasiči vyprošťovali člověka z nabouraného auta. A jako třešinka na dortu bylo přistání vrtulníku uprostřed travní plochy. Jeho prohlídku jsme bohužel už nestihli, protože začalo docela slušně pršet. Takže jsme se utíkali schovat do pavilonu a prohlédli jsme si jednotlivé stánky "kroužků". 

Myslím, že takových akcí není nikdy dost. Děkujeme všem za skvělou atmosféru a budeme se těšit na další ročník - tuším, že již devátý. 

A vám přeji krásný zbytek neděle :)

Barča 

Nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu

Krásný večer vám přeji,

dneska jsme stáli před otázkou, co podniknout. Všude bylo spousta akcí. Hasičské odpoledne pro děti, Run Tour Olomouc, dny NATO v Ostravě. Ale já potřebovala někam vypadnout.

Někam, kde nebudou lidi. 

A tak jsem seděla, přemýšlela a napadlo mě, že bychom mohli vyjet na kopeček na Kopeček :D a pouštět s dětmi draka. 

Koupili jsme si u moře jednoho, tak že bychom jej vyzkoušeli. 

No, ale pak ani nevím, jak mě to napadlo a přišla jsem s myšlenkou jet na koníčky.

Já seděla na koni naposledy jako malá holka. A Matýsek párkrát na pár minut, kdy kůň chodí dokola. 

A tak jsme se dneska vydali za dobrodružstvím. 

Bylo to senzační. Nadšená jsem byla já i Matýsek. Spokojenost.

A určitě si to brzo zopakujeme. 

Děti se podívaly, jak koníci "bydlí", co jí, jak se čistí. Štěpánek z nich měl ohromnou srandu. A ve stáji taky bydlelo takové jedno malé černé kotě. 

Kluci jej honili, koťátko jim utíkalo a to byla teda ohromná sranda.

Já seděla v sedle po x letech, ale pohled na svět? Krása. A těch hub, co z toho hřbetu bylo vidět. A jaké krásné muchomůrky červené. Krásná příroda, krásný výhled. Přechod přes bažinu byl zážitkem. 

A nejlepší byla hláška paní, která jela přede mnou. Tady si utáhněte otěže, tu chodí srnky, tak, abychom tu neměli dostihy na poli. Tak to mě ohromně pobavilo.

Tygr může mít půvab a sílu, lev mocnost a rezervovaný majestát, ale naprostou krásu a ušlechtilost má jen kůň.

Miluj koně a pokus se mu rozumět, aby ti mohl důvěřovat. Buď šťastný z malých pokroků na sobě a svém koni, pak dosáhneš hravě velké věci. 

Egon Von Neindorff

Při cestě domů jsme sledovali ještě chvíli motokáry, což byl pro kluky taky super zážitek. Takže dnešek hodnotím jako den plný dobrodružství.

Mimo jiné, židličky pro oba obstaral Matýsek. Donesl je asi 20 metrů.

Přeji vám krásný zbytek soboty. Já jdu chytnout háček a odpočívat :)

Barča

Jablečný koláč s čokoládou

Nedočkavá jablíčka

Dvě jablíčka zelená

houpala se na větvi,

fňukala, kňourala,

kdy už budem červená?

Sluníčko je pohladilo, 

řeklo, to chce čas.

Pěkně zrajte, nekňourajte,

nemám jenom vás.

Dneska pro vás přináším jednu rychlovku na zpracování jablíček. Já osobně čokoládu moc nemusím, ale tenhle koláč mi chutná. Není v něm žádný tuk. 

Budete potřebovat:

750g nastrouhaných jablek

400g dětské krupičky

300g cukru krupice

4 vejce

5 lžic kakaa

špetka soli

trošku prášku do pečiva

Všechny ingredience smícháme, těsto nalijeme do vymazané a krupičkou vysypané koláčové formy a dáme na 30 minut do trouby předehřáté předem na 190°C. 

Čokoládu na polití - jsem rozpustila (200g čokolády na vaření ) ve vodní lázni, přidala 3 lžíce smetany, přidala jsem kousek másla.

Pokud si vezmete na pomoc malé kuchtíky jako já, můžete je naučit básničku o jablíčkách, viz výše.  A nebo si zazpívat písničku Koulelo se, koulelo.

Přeji vám krásné chvilky u pečení, krásné sobotní odpoledne. A my vyrážíme s dětmi za zábavou (snad). Mějte se krásně Barča

Ohlédnutí pár dní zpátky ...

... bláhově jsem si myslela a plánovala si, že budu krmit blog články i z dovolené. Jsme už 4 dny doma a tohle je první článek, který píšu. Přiznávám se. Byla jsem ráda, že jsem byla bez pořádného internetu, bez počítače, facebooku a jiných moderních časožroutů. Byla jsem líná ťukat články do mobilu a od doby, co jsme se vrátili kmitám mezi pračkou, žehličkou a totálním chaosem všude. Ale to asi moc dobře znáte.

Letos jsem se konečně po několika letech dočkala a vyrazili jsme na dovolenou k moři. Nemůžu říci, že bychom v předchozích letech na žádné dovolené nebyli. To bych lhala. Byli. Ale všude možně po Česku, maximálně Slovensko. Letos jsme navštívili Itálii. Miluji tu zemi. Neláká mě Turecko, Egypt, Řecko a Chorvatsko už vůbec ne. Miluji Itálii a Špenělsko. To jsou země mého srdce. A taky miluji písek.

Odpočinula jsem si. Děti byly nadšené, spokojené a užily si moře a písek na maximum.

Cestou do místa našeho pobytu jsme navštívili Benátky. Benátky jsou hlavním turistickým cílem severního pobřeží Jaderského moře. Z historického hlediska je město moc krásné. Ale nelze přehlédnout všudypřítomnou špínu. Najít toaletu, byť placenou, bylo nereálné. Najít jídlo nám zabralo asi 1,5 hodiny (ale uznávám, že poté, co jsme zahnali hlad nějakýma bagetama, bylo pak jídlo snad v každém druhém obchůdku). Dokonce ani na hlavním vlakovém nádraží jsme nenašli jediný stánek s jídlem. Ale zato tam bylo spousta obchůdků s oblečením, luxusní parfémy, kabelky apod.

Čím více jsme se blížili hlavnímu náměstí tím více bylo všude okolo lidí. Až mi to v jednu chvíli začalo být nepříjemné. Dokonce jsme zažili i jednu hysterickou scénku malého dítka. Nechtěla bych být v kůži tatínka. Ale na druhou stranu... chtěla bych mít jeho trpělivost. Dítko leželo na zemi, řvalo, vztekalo se, ječelo a tatínek stál za rohem a čekal, až jej to přejde. Když jsme se vraceli zpět, mělo dítě snad ještě větší hysterák (pakliže to ještě šlo) a tatínek zase opodál dělal, že k němu chlapeček nepatří. No nechtěla bych. 

Někdy po poledni jsme město opouštěli. Cestou do i z Benátek nám nad hlavou lítala vzlítající a přistávající letadla - děti z toho byly úplně paf. Projížděli jsme kolem přístavu, kde stálo snad stovky malých, ale i obrovských lodí. Jeli jsme několik kilometrů podél vlakové trati vedoucí do benátského nádraží. Takže bylo na co koukat i při příjezdu a odjezdu z města.

Jen ještě pro zajímavost vkládám fotku, jak se v Benátkách suší prádlo. To mě opravdu hodně pobavilo. Díkybohu za balkon a dostupné šňůry na něm :D.

Přeji vám krásný zbytek pátečního večera. Postupně budu vkládat další články, pár jich ještě v záloze mám, ale trvá mi to. Proto prosím o vaši trpělivost a moc děkuji za vaši přízeň a věrnost

Barča

Háčkovaná holčička Josefínka :)

Přijala jsem další výzvu a za 3 dny je na světe výsledek :). Háčkovaná panenka Josefínka, která poputuje do zahraničí.

Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu háčkovat hračky bez návodu, od srdce bych se zasmála. Ale jak se člověk posouvá stále dál, zkouší další a další nové věci a získává zkusenosti, jde to po určité době samo.

Vzhledem k tomu, že návod je náročnější a zabral mi nějaký čas, dovolím si ho opět dát k prodeji na Fleru.

Pokud byste o něj měli zájem, budu určitě ráda. 

Přeji vám krásný zbytek dne a předem děkuji za všechny vaše komentáře, vždycky mě moc potěší :)

Krásný večer vám přeji :)

Návod je k dispozici na Fléru.

Barča

Krásný den...

Kaštany, dýně, ořechy, houby, jablka, hrušky a zavařeniny - co jiného než tohle je známka podzimu. Povidla jsem dělala v týdnu a dneska přišly na řadu sušené houby a jablka. Já totiž miluji houby. Mohla bych je mít v každém jídle. Naposledy jsem byl na houbách snad před několika lety, ale letos jsme se už párkrát vydali a zde je výsledek. Co si budeme povídat, sušené jsou nejlepší. Ano, taky je možnost je zamrazit, ale sušené jsou prostě mňam.

Letos je vyloženě houbová sezona. Je to už několik let zpět, kdy jsem s babičkou, dědečkem a strejdou vyrazila (jako každý víkend na podzim) s košíkem na houby. Košíky byly plné snad do 10ti minut a z lesa jsme odjížděli s plným kufrem hub. Nemám tušení, kdo to čistil, krájel a zpracovával, ale to bylo prostě něco. No a od té doby jsem tohle nezažila. Nepamatuji si, že by nějaký rok byl tak úspěšný. Až ten letošní. Myslím, že ten je srovnatelný. 

Doufám, že až se vrátíme z dovolené, že ještě porostou, protože bych si chtěla nasušit na celou zimu. Co vy? Sbíráte?

Ježíšek mi letos právě kvůli houbám naježil sušičku na ovoce, takže jsem moc ráda, že jsem ji mohla hned úspěšně vyzkoušet. Je to paráda, za pár hodin sucho :) krása.

A když už jela na plné obrátky, rozhodla jsem se vyzkoušet nasušit i jablíčka. Protože křížaly jsou taky dobrůtka :) trvalo to sice několik hodin, ale výsledek stojí za to. Myslím, že jablka budu sušit během celého roku :)

Přeji vám krásný zbytek dne a já jdu začít balit. Ještě bych během dneška ráda vložila návod na panenku, kterou jsem dneska v noci doháčkovala :)

S láskou a podzimní náladou 

Barča